Louka: Zapomenutý kout s duší hradu, vůní dřeva a krajinou, co zve k tichu

Jen pár kilometrů od Olešnice se krčí vesnička Louka – na mapě téměř nenápadná, ale pro toho, kdo se zastaví, překvapivě hluboká. Krajina pod vrchem Hradisko tu vypráví dávné příběhy, mezi staveními voní staré dřevo a mezi stromy se stále ozývá klapot historie.

Obec pod hradem, který stále šeptá

Louka vznikla jako typická návesní silnicovka – tedy obec rozložená podél silnice, která se klikatí po svahu. A ten svah není ledajaký: vrchol Hradisko (635 m n. m.) nad vesnicí nese stopy středověkého hradu Louka, jehož počátky sahají až do konce 13. století. Dnes tu najdete zbytky sklepních prostor, fragmenty zdiva i valy, které připomínají dávné časy, kdy z této výšiny panoval klid i moc.

Louka, jak ji neznáte: původ, dvůr, historie

Samotné jméno „Louka“ napovídá, že osada vznikla v údolí u říčky Hodonínky, na travnatých pláních nedaleko Olešnice. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360, ale už v roce 1391 je připomínán poplužní dvůr, který se později stal součástí kunštátského velkostatku. V 19. století byl znám jako Loucký Dvůr – zámeček s hospodářským zázemím, který stál uprostřed polí, stejně jako samotná ves.

Z domků s duší, mezi lidmi se srdcem

Louka nikdy nebyla velká, ale vždy byla živá. V roce 1790 tu žilo 223 obyvatel, v meziválečných letech přes 260. Dnes má obec kolem 70 stálých obyvatel, ale ti, kdo tu zůstali, drží vesnický život při životě.

Z původní lidové architektury zůstalo několik cenných staveb – třeba roubený dům č. 7, který doslova voní historií. A i když některé domy už mají své nejlepší roky za sebou, stále tu najdete půvab venkova, jaký z měst dávno zmizel.

Vesnice, kde se stále něco děje

Navzdory své velikosti má Louka aktivní kulturní srdce.

• Na hřišti se hraje malá kopaná,

• u výletiště se konají zábavy pod širým nebem,

• v kulturním domě se pořádají plesy i koncerty,

• a dobrovolní hasiči nezahálejí – jejich veřejná cvičení jsou událostí, která stmeluje komunitu.

Ačkoliv zdejší škola fungovala jen do poloviny 20. století, děti z Louky dnes navštěvují školu v nedaleké Olešnici.

Louka dnes: klid, kořeny a krajina

Katastr obce měří 853 hektarů – druhý největší po Olešnici. A právě ta prostornost dává Louce její tichou důstojnost. Když stoupáte k Hradisku nebo se jen procházíte po okolních loukách, cítíte, že tady má země paměť. A kdo se umí dívat, ten v Louce najde víc než jen pár domků a kus silnice – najde příběh.